Proč je náborový web alfou a omegou HR marketingu a jak moc užitečný je při zjišťování zájmu a chování kandidátů, to jsme rozebrali v předchozím článku.

Teď se pojďme podívat na to, jak by měl náborový web vypadat – přesněji řečeno na klíčové prvky, které by nikdy neměly chybět:

• Hlavní strana
• Přehled volných pozic
• Detail pracovní pozice
• Informace o firmě
• Kontakt

 

Hlavní strana

Homepage je samozřejmostí a základním rozcestníkem celého webu. Návštěvníkovi by po příchodu na ni mělo být okamžitě jasné, kde je – tedy na náborovém webu konkrétní firmy. Dobře funguje krátké video, které představí firmu jako takovou, následované výpisem volných pozic (pokud jich je hodně, vybíráme ty nejžhavější). Poté už tu mají místo doplňující informace a kontakty.

 

Přehled volných pozic

Dalším důležitým rozcestníkem je přehled volných pracovních pozic. Pokud jich je víc, hodí se nějaký jednoduchý a logický filtr nebo vizuální odlišení. Pokud máme k pozicím i videa, patří právě sem jako ideální lákadlo a zároveň prostředek pro měření zájmu. Pokud je pozic naopak málo, doplňujeme stránku o další informace, případně ji vynecháme úplně.

 

Detail pracovní pozice

Detail pracovní pozice je srdcem celého náborového webu – právě tady se rozhoduje. Patří sem jasný název pozice, její představení formou textu nebo videa s textem, rozhovory se stávajícími zaměstnanci a profil kandidáta. Zpravidla se hodí i výzva pro zájemce, aby se ozvali i v případě, že nenašli tu pravou pozici – protože právě to je jedna z cest, jak získat ty nejmotivovanější zaměstnance.

 

Informace o firmě

Stránka o firmě by měla obsahovat všechno, co chcete, aby se uchazeč o vaší firmě dozvěděl – můžete sem dát krátké představení činnosti, ukázky produktů nebo služeb, video od HR specialistů, kteří vysvětlí, jak probíhá pohovor… Zájemce by měl získat představu o firemní kultuře – dostane tak prostor ztotožnit se s ní, navázat vztah s budoucím zaměstnavatelem. Na konec dáváme obvykle přehled pracovních pozic, aby měl návštěvník kam pokračovat a nemusel přemýšlet, co dál.

 

Kontakt

Vždy mějte všude na webu jeden základní kontakt – e-mail a telefonní číslo, ideálně včetně doby, kdy je možné volat. Na samostatné stránce Kontakt je ale situace jiná – tam mohou být i další personalisté (zejména pro kandidáty, kteří už u vás byli nebo s vámi mluvili a potřebují rychle dohledat konkrétní osobu).

Samostatnou kapitolou je kontaktní formulář, který je vhodné dávat jako logické vyústění návštěvního procesu (např. pod detail volné pozice).

Kontaktní formulář je něco jako košík v e-shopu – i tady se rozhoduje. Musí proto být jednoduchý a zároveň obsahovat všechno potřebné:

• nadpis s vysvětlením – správná formulace záměru (přidejte se k nám, přijďte na pohovor atd.) a vysvětlení, co se stane, až uchazeč kontaktní formulář vyplní a odešle;

• jméno – abyste věděli, kdo se k vám chystá;

• telefon nebo e-mail – obvykle není potřeba obojí, stačí chtít jen jeden údaj v závislosti na tom, jak budete se zájemci komunikovat;

• zpráva – z praxe a mnoha měření víme, že se vyplatí usnadnit kandidátovi situaci a vyplnit pole předepsaným textem, který po kliknutí nezmizí (zájemce ho může jen upravit a poslat);

• Thank you stránka – poslední a extrémně důležitá fáze – děkuje za zaslání zprávy a kontaktu a zároveň informuje o dalším postupu, může zájemci nabídnout sledování firemních sociálních sítí nebo dalších marketingových kanálů, to nejdůležitější je ale měření – na tuto stránku nasazujeme měřicí kódy, které si daného člověka označí jako někoho, kdo dokončil formulář a poslal nám kontaktní údaje, my pak můžeme reklamním systémům říct, aby sem dostali více takových, jako je on;

• A co životopis? Nic. Vzhledem k situaci na trhu práce nestačí zaujmout lidi, kteří aktivně hledají práci, ale především ty, kteří teprve cítí nespokojenost v současném zaměstnání – a ti životopis připravený nemají, už vůbec ne aktuální a kdyby přece náhodou, nejspíš ne právě teď v telefonu.

 

V kontaktu také mohou být mapy s umístěním jednotlivých provozoven, kde se pohovoruje, případně odkazy na sociální sítě (ty se ale většinou dávají do patičky webu).