Teď se pojďme podívat na to, jak by měl náborový web vypadat – přesněji řečeno na klíčové prvky, které by nikdy neměly chybět:
Homepage je samozřejmostí a základním rozcestníkem celého webu. Návštěvníkovi by po příchodu na ni mělo být okamžitě jasné, kde je – tedy na náborovém webu konkrétní firmy. Dobře funguje krátké video, které představí firmu jako takovou, následované výpisem volných pozic (pokud jich je hodně, vybíráme ty nejžhavější). Poté už tu mají místo doplňující informace a kontakty.
Dalším důležitým rozcestníkem je přehled volných pracovních pozic. Pokud jich je víc, hodí se nějaký jednoduchý a logický filtr nebo vizuální odlišení. Pokud máme k pozicím i videa, patří právě sem jako ideální lákadlo a zároveň prostředek pro měření zájmu. Pokud je pozic naopak málo, doplňujeme stránku o další informace, případně ji vynecháme úplně.
Detail pracovní pozice je srdcem celého náborového webu – právě tady se rozhoduje. Patří sem jasný název pozice, její představení formou textu nebo videa s textem, rozhovory se stávajícími zaměstnanci a profil kandidáta. Zpravidla se hodí i výzva pro zájemce, aby se ozvali i v případě, že nenašli tu pravou pozici – protože právě to je jedna z cest, jak získat ty nejmotivovanější zaměstnance.
Stránka o firmě by měla obsahovat všechno, co chcete, aby se uchazeč o vaší firmě dozvěděl – můžete sem dát krátké představení činnosti, ukázky produktů nebo služeb, video od HR specialistů, kteří vysvětlí, jak probíhá pohovor… Zájemce by měl získat představu o firemní kultuře – dostane tak prostor ztotožnit se s ní, navázat vztah s budoucím zaměstnavatelem. Na konec dáváme obvykle přehled pracovních pozic, aby měl návštěvník kam pokračovat a nemusel přemýšlet, co dál.
Vždy mějte všude na webu jeden základní kontakt – e-mail a telefonní číslo, ideálně včetně doby, kdy je možné volat. Na samostatné stránce Kontakt je ale situace jiná – tam mohou být i další personalisté (zejména pro kandidáty, kteří už u vás byli nebo s vámi mluvili a potřebují rychle dohledat konkrétní osobu).
Samostatnou kapitolou je kontaktní formulář, který je vhodné dávat jako logické vyústění návštěvního procesu (např. pod detail volné pozice).
Kontaktní formulář je něco jako košík v e-shopu – i tady se rozhoduje. Musí proto být jednoduchý a zároveň obsahovat všechno potřebné:
V kontaktu také mohou být mapy s umístěním jednotlivých provozoven, kde se pohovoruje, případně odkazy na sociální sítě (ty se ale většinou dávají do patičky webu).